• titulka.jpg

Duchovní historie Keltů

Tento článek neberte prosím jako fakt, jak to tehdy bylo a nebylo. Jedná se o úvahu, o mé myšlenky. Tudíž to takle MOHLO být, ale samozřejmě NEMUSELO. Nyní již zmíněný text..
Počátky doby železné v Evropě


Kolem roku 1000 př. n. l. se v Evropě začíná rozšiřovat dodnes nejpoužívanější kov- železo.

Přichází doba železná!
Doba železná a její nenávist k jiným.
Doba železná a její surovost.
Doba železná a válečný běs.
Přichází doba železná!

Železo ? chladný kov, surový, oproti bronzu, který je jemný a má z duchovního hlediska lepší vlastnosti než železo. Doba železná je dobou ničení a postupného úpadku některých kultur v Evropě.

Protokeltové uctívali bohyni jako nejvyšší bytost a v přírodě byli různí duchové, kteří zajišťovali různé funkce ? např. růst, rozklad, aj. Takovýto byl např. lid kultury popelnicových polí, lid kultury lužické, a samozřejmě hlavně ještě starší až do paleolitu se táhnoucí kultury. Předkeltské kultury měly své bohy, bohyně a náboženské názory, velký podíl mělo uctívání bohyně. Tento rys je snad ve všech pravěkých kulturách. Duchovní těchto kultur byli šamani ? tak označím ty, kdo měli schopnost léčit, věštit a rozmlouvat s duchy, aj.



Doba halštatská


Okolo roku 750 př. n. l. se hlavně okolo dnešního hornorakouského města Hallstattu v solné komoře začal formovat lid kultury, kterou nazýváme halštatská (starší doba železná). Tato kultura měla již vytvářející se ?knížecí? vrstvu, kterou můžeme nazývat aristokracií (majetková nerovnost). Lid této kultury se živil hlavně obchodem s Řeky a těžil sůl v tamních dolech. Tato kultura své mrtvé pohřbívala jak kostrově, tak žárově. Mrtví byli ukládání do mohyl. Zde se také objevuje tzv. ?birituálnost.? To znamená, že kostrový hrob je skoro vždy pouze u žen a vládnoucí vrstvy. Zvláštní, že pouze u nich. Možná proto, že žena ? zosobnění bohyně, kultu plodnosti, měla z hlediska náboženského větší ?postavení? než muž. Vládce a jeho rodina byli v některých případech ?vyvolení bohů (duchů).? Měli jejich přízeň, jinak by se k vládnutí nedostali, proto si zasloužili honosnější pohřby než ostatní.
Náboženské obřady byly vykonávány v přírodě. Pro toto období neexistuje žádný specifický druh svatyně jako např. čtyřúhelníkové svatyně doby laténské. Obřady byly vykonávány na energetických místech krajiny, jako byly např. kopce, skály, břehy jezer, potoků a řek, u menhirů a jiných megalitických památek a na dalších místech. Z moravských mohu jmenovat Hostýn, z ještě starší doby třeba Obřany u Brna. Z českých např. Obří hrad na Šumavě. Keramika byla zdobena jednoduše různými geometrickými obrazci ? čtverci, kruhy, trojúhelníky, křivkami a podobně, veškeré umělecké zpracování železa a keramiky bylo jednoduché, strohé.



Přelom halštatu a laténu, doba laténská


Nastává okolo roku 450 př. n. l. a je doprovázena rozsáhlými migracemi tehdy již keltského obyvatelstva. Systém náboženství se výrazně mění, je velmi organizovaný a na vysoké úrovni. Jde již o náboženství polyteistické.


Pohřbívání
Co se týče způsobu pohřbívání, nastává zde úplná změna. Zcela se mění pohřební ritus. Již žádné pohřby do mohyl, komorové hroby atd., žádná ?birituálnost.? Začíná se také prosazovat pohřbívání žárově, resp. kostrově ? do dřevěných rakví s minimální výbavou. Místo pohřbu je označeno nahoře plochým kamenem, že se jedná o hrob, ale to je tak vše.

Proč to? Co vedlo tehdejší lid k úplné změně stylu pohřbívání? Že by špatné zkušenosti s kostrovým pohřbem do mohyl? Jednoduše bychom mohli říci: ?Nová kultura, nové způsoby.? Ale zřejmě to tak jednoduché nebude. Můžeme se domnívat, že to mělo několik příčin.

  1. Finanční a populační ? obyvatelstvo se velmi rozmnožilo oproti halštatu, bylo mnoho kmenů a mnoho lidí. Jeden z důvodů mohl být, že se již některé nákladné pohřby nemohly nebo ?nechtěly? uskutečnit.

  2. Válečné ? obyvatelstvo se oproti halštatskému obyvatelstvu začalo více orientovat na boj. Jednoduché pohřby pro případné hromadné hroby.

  3. Duchovní ? lidé měli jiný pohled na inkarnace a věděli, že ať budou pohřbeni v mohyle resp. pochováni v rakvi a zakopáni, přestup do zásvětí se uskuteční stejně a bude jedno, zda jste boháč z mohyly, nebo chudák z rakve.

  4. Otázka rozvoje ? lidé se mohli domnívat, že pohřbívání do mohyl brzdí jejich duchovní i materiální rozvoj. Nechtěli se ohlížet za hmotnou minulostí, ale chtěli jít kupředu.


Keramika
Keramika a umělecké předměty dosáhly určitého stupně vývoje. Zmizely jednoduché geometrické vzory a vystřídala je různá mystická a fantastická zvířata, rostlinné motivy, podoby bohů a bohyní (zřejmě) s velkýma vypouklýma očima apod.

Důvody mohly být opět následující:

  1. vliv antického světa ? Keltové vyplenili Delfy, Řím a jiná antická sídla. V Řecku viděli, že Řekové mají sochy svých bohů, Keltové se něčemu takovému smáli, ale později dělali to samé.

  2. Lidé ? tehdy si keltské kmeny začaly více uvědomovat svou sounáležitost s přírodou. Tudíž začaly používat přírodní motivy a zřejmě motivy různých mystických a fantastických zvířat ? zkreslených energetických podob přírodních duchů apod.


Svatyně

Pro laténské období jsou typické tzv. čtyřúhelníkové svatyně (viereckschanzen). Tyto svatyně stávaly většinou osamoceně a někdy na akropolích oppid.

Čtyřúhelníkové svatyně jsou pravidelné čtverce nebo obdélníky (výjimečně kosočtverce) o délce strany mezi 50 až 200m. Val s příkopem odděloval vnitřní prostor svatyně od vnějšího. Dovnitř se vstupovalo po lávce na určité straně valu.


Opět si musíme položit otázku: ?Proč tohle všechno??

  1. Římská hrozba ? Římané po ovládnutí Keltů, ale i předtím, měli na Kelty velký vliv. Římané uctívali svá božstva v chrámech ? budovách. Keltové tak nečinili, Římané chtěli, aby Keltové činili stejně jako oni, a tak nutili Kelty pro stavbu svatyní - budov, které jsou v 2. pol. laténského období časté.

  2. Chrámy jako čtyřúhelníkové svatyně dobře akumulují energii rituálů a mnoho z nich je postaveno na důležitých energetických bodech krajiny nebo leží na ley-linii místního nebo většího významu. Hranice těchto svatyní byly speciálně magicky ošetřeny, aby mohly uchovávat extrémní množství energie, kterou druidové potřebovali pro své specifické rituály. Druidové potřebovali pro speciální rituál té doby, který se naprosto vymykal ostatním ?běžným? rituálům, velké množství energie, a proto vymysleli tento typ svatyní, který by jim tohle všechno mohl poskytnout.


Přelom letopočtu a konec Keltů v Evropě


Přelomem letopočtu začíná úpadek Keltů na evropském kontinentu. Keltové jako národ jsou prakticky zničeni a na ostrovech přežívají ještě nějakou dobu.
Bylo však již od začátku dané, že Keltové museli zaniknout. Jednalo se o další počin bohů. Mělo to tak být. Historik by řekl, že to bylo dáno historickým vývojem v severní a jižní Evropě (útoky Římanů a Germánů) a duchovní člověk by řekl, že se jedná o karmu národa a jeho předurčení. ?