Další část seriálu pokračuje začíná dobou kolem roku 500 - 600 n. l. a dále navazuje na Renesanční období v 15. - 17. století. ..
Po zničení druidství jako systému nastává období, které jsem nazval jako ?temné.? A to proto, že nauka byla uchovávána v maximální možné tajnosti a ilegalitě. Hrozila jednak církev jako taková a v pozdějších dobách také nejhorší zbraň církve - inkvizice. Časově jsem temné období situoval do let 500 ? 1600.
Opět tu máme 2 velmi odlišné situace ? na kontinentu a na ostrovech.
Kontinent
S pádem Keltů na přelomu letopočtu zaniká druidství jako systém. U nás se původní keltské obyvatelstvo mísí hlavně s Germány. V Římské říši se Keltové postupně smísili s jejími dalšími obyvateli. Nastává stěhování národů ( 4 ? 6 .stol. nl.). Dochází k rozsáhlému pohybu Germánů, Slovanů, Hunů a dalších. V roce 395 nl. je Římská říše rozdělena na 2 části ? západořímskou a východořímskou (později Byzantskou říši). Germáni (ale i jiní) se začali usazovat na území západořímské říše (vyplenění Říma Vandaly).V roce 476 byl sesazen poslední římský císař Romulus Augustulus a tím nastává konec dějin starověku. V těchto podmínkách bylo velmi těžké pro tradici přežít, ale přežila. Jednak jako tajná, ústně předávaná nauka a také v různých lidových zvycích, obyčejích, příbězích atd. ? to vše je také druidská tradice.
Ostrovy
V Anglii a v Irsku byla situace pro předávání tradice lepší ? žádné větší válečné konflikty atd.
Křesťanští mniši se ?zamilovali? do své keltské minulosti a počali sepisovat keltské legendy, příběhy, zvyky a život předkřesťanského Irska či Anglie. V této době byly zapsány díla jako třeba Táin bo Cuailgne, Mabinogion, Triadické výnosy (triády ? jak velšké tak irské), Lebor Gabala Erinn (kniha invazí), sepsány příběhy o králi Artušovi, také Taliesinovy básně aj. Mniši k nim samozřejmě přidávali křesťanské glosy, ale i tak máme díky nim uchováno rozsáhlé keltské kulturní dědictví.
Období renesance bylo pro tradici velmi důležité. Bylo jak přínosné, tak mělo velmi negativní dopad na druidskou tradici a druidy jako celek, co se veřejného pohledu týká. Nejprve si charakterizujeme, co to vlastně renesance je.
Renesance ? umělecký sloh, který vznikl ve 14. stol. v Itálii, hlásá návrat k antice. Velký význam měl pro znovuoživování druidské tradice vynález knihtisku (J. Guttenberg; kolem 1450). Začala se tisknout mj. díla antických autorů, z nichž někteří vypovídali o Keltech a jejich duchovních ? druidech. Tak renesanční myslitelé, učenci, vlastenci, .. zjistili, jak se říká ?přes noc,? že jejich předkové nebyli suroví pohanští válečníci a barbaři, ale i velmi vzdělaní a moudří lidé. Myšlenka obrody druidství jako novodobé tradice se drala na povrch.
Dovolím si zde citovat ze článku Druidové v proměnách doby ze serveru Virtuální nemeton.
(?) Říká se, že v roce 1245 se uskutečnilo shromáždění tajných britských druidů a bardů, kde byla ustanovena skupina z Háje na hoře Haemus. Ta prý od té doby stále existuje v nepřerušené linii. (Taková tvrzení je ovšem zapotřebí brát nanejvýš obezřetně, protože jsou dosti běžná...) Jak se zdá, skupina z Háje na hoře Haemus v současnosti opravdu funguje a je doložena od začátku 18. století - získání ještě starších doložených zpráv je velmi obtížné. (?)
Traduje se, že tento řád (Oxfordský háj hory Haemus) založil ?bard? Philips Brydodd v r. 1245. Nakolik skupina fungovala v nepřerušené linii nevím. V roce 1694 (jinde psané 1670) se John Aubrey (1629-1697) ? první novodobý myslitel, který vyslovil myšlenku, že Stonehenge by mohlo být druidským chrámem, znovu oživil myšlenku Háje hory Haemus a založil stejnojmenné společenství. V roce 1717 se Aubrey, John Toland (1670-1722), a William Stukely (1687-1765) společně s dalšími rozhodli založit na základech obnoveného Háje z hory Haemus Starobylý druidský řád ( Acient Druid Order ). Jako arcidruid této organizace byl zvolen Toland a zůstal jím prý až do své smrti. Po něm nastoupil Stukeley, který na sklonku svého života přijal jméno Chyndonax a podepisoval se jako Chyndonax ? druid z háje hory Haemus.
V roce 1781 Henry Hurle založil v Londýně další druidský řád se jménem Starobylý řád druidů (Acient order of Druids, někdy ozn. Jako Druid Order apod.) Další osoba, snad nejkontroverzejší, byl Edward Williams, jeho velškým jménem Iolo Morfgang. Založil další druidský řád, který pojmenoval Sněm bardů Britského Ostrova (Gorsedd (velšsky sněm, setkání) Beirdd Ynys Brydain). Stal se zakladatelem novodobého festivalu Eisteddfodau (velšká setkání v soutěžích v recitaci apod.). Morfgang byl jeden z těch ?učenců, co to mysleli dobře.? Sesbíral po velškém venkově velké množství materiálu, ale velmi mnoho si k tomu také vymyslel. Jeho hlavní dílo Barddas obsahuje jednak to, co sesbíral po velškém venkově, tak myšlenky z jeho hlavy. Dnes je již těžké rozlišit, co je původní a co výmysl.
Pokud si to shrneme, renesanční období mělo pro tradici kladný, ale i záporný dopad.
Klady: tradice se dostala do širšího povědomí, znovushromažďování různých lidových zvyků tradic apod., obroda keltských jazyků (hl. velštiny)
Zápory: idealizování si tradice, vymýšlení nových věcí, postupů, apod., které neměly s tradicí nic společného, pouze se jim, jak se říká, ?hodily.? Zakládání novodobých druidských řádů a společenství, které si tradici (alespoň to, co z ní zbylo pro veřejnost) braly po svém atd.